WebExpo podle Dana

Letos jsme se  již poněkolikáté vypravili načerpat plnými doušky vývojářskou kulturu na Webexpo 2018, tentokrát do unikátních prostor pražské Lucerny. Tradičně jezdí většina UI oddělení a letos jsme spolu vzali i nového projekťáka Josefa a produkťáka Lukáše. S Josefem jsme se vlastně loni na Webexpu seznámili, když ze mě na párty v La Loce vytáhl (předražené) pivo.

Jeli jsme ve složení: Max, Lukáš L., Pavel H., já (Dan), Josef a Lukáš F. Samozřejmě vlakem a den předem, abychom stihli warm-up párty v Lucerna Music baru. Tam jsem se taky poprvé zamyslel nad tím, jaká asi bude návštěvnost. Na warm-up párty bylo už v osm skoro prázdno, na baru se na pivo nečekalo, lehátka byla volná a na stole byla hradba z netknutých krabic pizzy původně určených k občerstvení lidí, kteří nepřišli.

Samotné přednášky byly jako obvykle… já osobně jsem strávil na place většinu času, jen v sobotu jsme odešli dřív. Opravdu zajímavé a inspirativní přednášky bych spočítal na prstech jedné ruky. Některé přednášky byly příliš sebeprezentační, jiné povrchní (přeci jen jsme poučené publikum) a nebo špatně vypointované.

Například první polovina přednášky o machine learning a visual recongnition v Azure nemusela být nutně věnována tomu, co je to vlastně machine learning a že umí třídit kočky a psy, to všichni víme. Přednáška o WebGL měla taky potenciál být zajímavá, ale nakonec pro mě nebyla ani motivační, ani faktická, protože na příklady kódu nebylo moc času.

Co se přednášek týče, na Webexpu vždycky nejvíce ocením, když prezentující mluví o své cestě, o tom, co zkusili, co se povedlo a co ne a kde jsou teď. Proto pro mě špičkou byly přednášky Davida Pavlíka ze SpaceX, Netflix, či Kiwi.com, Jeffrey Martina o jeho startupu Sphericam a také přednáška Jakuba Nešetřila o efektivní pomoci. Ani ostatní přednášky nebyly vyslovenou ztrátou času a bylo osvěžující se zamyslet nad designem i etikou, jen prostě mohly být podstatně lepší.

Během přednášek jsem občas sledoval twitter #webexpo a mrzelo mě, že nikdo neadresoval viditelně nízkou účast, i když přibývaly další indicie: poloprázdné sály, stále nevypité vody na stolech, přebývající trika a hromada nerozdaných tajuplných kartiček od Adobe, které dostal každý účastník. I jídlo se stále hromadilo, k nedojedené pizze z warm-up párty se přidaly muffiny od snídaně, které se rozdávaly ještě do pozdního odpoledne.

Webexpo je pro mě o atmosféře a vývojářské kultuře a rád bych jel znova, ale jsem zvědavý jak organizátoři pojmou změny. Já bych “zmenšení” a určitou domáctější atmosféru uvítal. Některým zajímavým českým hostům by se asi lépe prezentovalo v češtině a některé hosty z ciziny bych oželel, byť pracují pro velké a významné korporace. Každopádně držím organizátorům pěsti a doufám, že se nebudou bát změn!

A pár hlášek nakonec, které lépe vykreslí, jak si to kluci na WebExpu užili:

Projekťák Pepa: Je to dobrý, teď ležíme a šetříme síly na večer.” 

Produkťák Lukáš: “Pamatuju si akorát Pepovy nepublikovatelné hlášky.”

Uičkář Max: “Já si nepamatuju nic , já chlastal. “

Uičkář Lukáš: “Lepší než loni. Ale nic zásadního.”

Tak se divím, že u toho baru skutečně fronta nebyla. Ale na druhou stranu to, že zbyly mufiny ze snídaně, není žádný div. Nikdo nemohl být tak brzo na nohou!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..