Jaro!

Tak nám to začalo, teď už jen, aby se nám probudily alergie a máme to se vší krásou. Jestli si teď klepete na čelo a říkáte si, co to povídám za nesmysly, tak se nenechte mýlit. Je sice pravda, že astronomické jaro nám ještě nezačalo, ale to taky není jediné jaro, které tady máme. Když pominu jaro života, které je spojené zase s úplně jiným druhem alergií (ženy v tomto období obvykle trpí alergií na sportovní auta a motorky a muži naopak trpí alergií… no, na ženy svého věku), tak tady máme ještě jaro meteorologické. Protože proč ne, nikdy není dost věcí, které si můžeme zbytečně pamatovat.

magazin.aktualne.cz

Rozhodla jsem se, že vám problematiku jara trošku objasním. Samozřejmě, mnozí z vás to určitě znáte, ale budu se snažit připojit zajímavá fakta, tak to ještě nevzdávejte. Beztak je za okny hezké počasí a vy si říkáte, že ta práce ještě chvilku počká.

Jaro je výsadou jen některých zemí. Jedná se o období, se kterým se setkáme pouze v mírném a subarktickém pásu. Ovšem takové jaro v pojetí subpolárním (subarktickém) je zcela jiné, než jak ho známe my tady. Tam jde o krátké období, kdy se denní teploty pohybují stále kolem nuly (až v létě se v těchto oblastech setkáme s teplotami okolo deseti stupňů, ovšem ne na dlouho). Země začíná pozvolna roztávat, ale vzhledem k tomu, že se jedná o permafrost, tak pouze svrchní vrstva (do jaké hloubky pak záleží na konkrétním místě a typu půdy). Díky tomu se tady nesetkáme s klasickým alergickým jarem, jako známe od nás, většinu porostu zde představují jehličnaté stromy, keře a mechy – tajga, lesotundra, tundra. Potkáme zde maximálně břízu, nebo modřín, který se ještě nerozhodl, jestli chce být jehličnanem, nebo ne.

http://dum.hajduch.net

V našem mírném pásmu to známe jinak. Odhazujeme bundy, sedláme skútry a motorky a vyrážíme na procházky. Dokud nás nezastaví davy lidí, kteří měli ten stejný nápad jako my – načerpat trošku toho sluníčka a nasát čerstvého vzduchu do plic. Pejskaři, stejně jako bezdomovci, začínají mít pré, protože to venku už přestává být tak nesnesitelné. Do prvního jarního ‘deštíku’, který obvykle trvá v některých oblastech i pár dní. Letos nás takové nadělení podle meteorologů nečeká, tak jsem zvědavá, jak jim ty jejich prognózy tentokrát vyjdou. Teploty mají být opět o něco vyšší a léto přijde předčasně…

Zmínila jsem meteorologické jaro. To začíná k prvnímu březnovému dni a končí s posledním dnem květnovým. Jedná se období zavedené pro potřeby zpracování klimatologických dat. Naproti tomu jaro astronomické začíná jarní rovnodenností, která nastává zpravidla 21. března. Jak jsem napověděla už na začátku, nic není tak jednoduché, jak se zdá. Proto ani začátek astronomického jara, tedy rovnodennost, není pevně daný, začíná totiž v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Takže jednou za čas dřív, jindy zase později. Kalendářní rok totiž trvá 365 – 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o necelých 6 hodin. Letos začne jaro později, než loni: 20. března ve 22:58. Do roku 2047 bude začátek jara připadat na 20. březen, v roce 2048 se začátek jara dokonce posune na 19. březen. 21.3. bude jarní rovnodennost až v roce 2102. Tak si přepište školní sešity!

www.horydoly.cz

Kromě alergií, sluníčka, a nejasností se začátkem jara nám toto období přináší i Velikonoce. Svátky spojené jak s jarem, tak s křesťanstvím. Povídání o vzkříšení zná každý, koho to zajímá, takže to tady nebudu rozmazávat, ještě bych se ocitla na tenkém ledě. Co se týče oslav, všude je to pojato jinak, ale společné je to, že se oslavuje probouzení, pučení, plodnost. Za hlavní symboly Velikonoc se považuje beránek, který představuje stádo. Dalším symbolem je vajíčko reprezentující plodnost, nebo také pomlázka (karabáč, spletenec, tatar, žilka, dynovačka…). S Velikonoci je spojeno také dobré jídlo a pití a všeobecné veselí. Některé tradice jsou spojené především s vírou, jiné nikoli.

A vzhledem k tomu, že celé jaro je tak trošku pohyblivé, co se dat týče, ani Velikonoce v tom matení nejsou pozadu. Datum se počítá podle prvního (cyklicky zjištěného) úplňku po 21.3. (nikoli po jarní rovnodennosti!), v církvích používajících gregoriánský kalendář se dokonce používá speciální komplikovaný algoritmus. Letos připadá velikonoční neděle na 21. dubna, takže se můžeme těšit na pracovní volno 19.4. (Velký pátek) a 22.4. (Velikonoční pondělí).

frekvence1.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..