Rozhovor s Barbarou

Nedávno oslavila rok v naší firmě. Nejen díky tomu, že zasahuje tak trochu do všeho, ale i proto, že nevynechá žádné společné popíjení a čas od času obchází kanceláře s domácí buchtou, se s ní za tu dobu setkal snad každý.

Barbara a České Švýcarsko

Baru, jak dlouho tu pracuješ a co tě sem přivedlo?

Já jsem v Altworx přes rok. Přivedla mě sem touha změnit pracovní prostředí z korporátního a urputného, na komorní a pozvolné, kde má každý trošku slovo. Zajímavé bylo pro mě i to, že jsem přesně nevěděla, co se ode mě očekává, takže to byla trošku výzva.

Je ten rozdíl takový, jaký sis ho představovala?

Myslíš rozdíl prostředí, korporát vs. malá firma? Určitě je to jiné, ale abych byla upřímná, nijak zvlášť jsem si to nemalovala, to nedělám skoro nikdy, abych nebyla pak zklamaná. A stejně nemám takovou představivost. Takže můžu snad jen říci, že většina věcí, která mi v korporátu vadila, tady není. A naopak, každý jeden člověk má nějaké slovo a možnost přispět k dobru věci, což se v bývalé firmě dělalo těžko.

Změnila se časem tvoje práce?

Práce se nezměnila nijak zásadně, spíš už jsou zajeté koleje a vím, co si můžu dovolit. Snažím se pořád vyhledávat nové věci, do kterých bych ve firmě mohla ‘kecat’ a nahlédnout tak do nových zákoutí.

Existuje v práci něco, co neděláš ráda?

Nebaví mě dohadovat se s kolegy o záležitostech, kterým nerozumím, ale rozumět bych chtěla. Je to pak jak snažit se mluvit klingonsky, když jsem neviděla ani jeden díl Star Treku. Ale je pravda, že mě to vždycky alespoň něco naučí.

Co ti pomohlo zorientovat se coby ne-IT člověku v IT firmě?

Komunikace, komunikace a komunikace. Ta u nás někdy vázne, ale když se člověk umí ptát na správné věci a ve správnou chvíli (nejlépe ještě s nějakým pamlskem), pak to jde.

Jak ses tu zabydlela?

Zabydlovala jsem se dlouho, byl to náročný proces. Přišla jsem do firmy, když tady na vile ještě bydleli UIčkáři, takže bylo přelidněno. Bydlela jsem tehdy v kanceláři u kluků z ČEZu. Pak bylo stěhování národů a já jsem seděla ve velkém sklepě, no a teď jsem v malém sklepě a místy u kluků na Lerchově 1. Takže zabydlování neprobíhá ani tak rychle, ani tak intenzivně, jako kdyby mi na začátku dali místo a já se z něj nehla. Navzdory tomu si myslím, že zabydlená jsem příjemně.

Jak máte někde kvítko, už jste zabydlení

Naučila ses v Altworx něco, za co jsi ráda?

Naučila jsem se jak komunikovat s různými typy lidí a jak dělat kompromisy. Po technické stránce jsem se vrhla do základů SQL, html a vyzkoušela si několik zajímavých nástrojů, jako je Planio, Mailchimp a další. Konečně jsem si taky díky Altworx udělala certifikát do angličtiny.

Navštěvuješ kurzy Czechitas – pomáhají ti v současné práci?

Kurzy Czechitas navštěvuji, i když ne tak pravidelně, jak bych chtěla. Některé kurzy, na kterých jsem byla, byly velmi užitečné pro mou práci, jako například základy programování (nikdy není na škodu lépe porozumět svým kolegům). Jiné kurzy byly spíše poučné, rozšiřující znalosti i z jiných oborů (UX design). Každý kurz je ale kapkou do bezedné sklenice logického uvažovaní, což je to, co na kurzech oceňuji nejvíce.

Snad se nespletu, když řeknu, že aktivně sportuješ. Čemu se věnuješ?

Já se věnuju všemu, na co je čas a taky peníze. Takže když přijdou kamarádi s tím, že jedeme surfovat na vlnu (rozumějte opravdu vlnu, ne moře – umělá vlna je třeba v Praze, nebo Vídni), tak jedu. Neodolám beach volejbalu, badmintonu, ale ani leTnímu bruslení a tak nějak semiprofesionálně se věnuju trénování ve fitku. Ráda vyrazím na hory, k vodě, na kolo, nebo si rovnou střihnu nějaký ten závod. Je toho hodně 🙂

Barbara a hory

Který sport jsi zkusila a musela sis říct, že není pro tebe?

Bohužel šachy, nejsem na to dost trpělivá a strategická. Ale hrozně mě baví!

A který sport prostě musíš jednou vyzkoušet?

Musím ještě alespoň jednou osedlat motokáry (ne v aréně, pořádně se vyřádit někde na poli) a konečně vyjet za surfováním ne na vlnu, ale na moře, i když z toho mám respekt. A najde se toho určitě ještě hodně, co bych ráda vyzkoušela, akorát mě to momentálně nenapadá.

Co ti dělá v životě radost?

Radost mi někdy dělá náš kocour a někdy i přítel. Co mi ale udělá radost zaručeně, tak je pohodová rodinná oslava, což se skoro neděje. Taky mám ráda dobré jídlo, kterého se nepřejím a nezkazí mi to tak zážitek (což se taky neděje moc často…). Mám raději maličkosti, které mi udělají radost v daný den a v danou chvíli, nejsem žádný megaloman, co by chtěl trávit víkendy v Římě a Valentýny v pařížských hotelech jen proto, abych měla radost. Raději si zajdu s batůžkem na výlet a nechám se lechtat slunečními paprsky.

Mikeš

Tenhle dotazník vzniká v době, kdy ve firmě probíhá velký jarní úklid. Kdybys měla vybrat jednu věc, které by ses právě při takovém úklidu měla zbavit, ale nemůžeš se s ní rozloučit, co by to bylo?

Jako ve firmě? Fíha, to mě fakt nic nenapadá. Co nepotřebuju, jde do koše, nelpím na věcech, alespoň myslím.

Moudro z cest (Slovinsko)

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..