To slovo na P a další podobná

Tak, a teď se do toho pustím. Neodpověděl mi už konečně na ten e-mail? Ne, tak jdu pracovat. Ale ještě si skočím pro kafe, ať už neodbíhám. Dobrý, jdu na to. Počkat, po kafi budu mít žízeň, jdu si ještě pro vodu. A pro jistotu si ještě odskočím, ať už pak opravdu nemám důvod se zvedat. Kdy jsem naposled zalil ty kytky? Práce! Soustřeď se. Přes ten zaprášený monitor na to nevidím, kde je prachovka?… Poznali jste se v tom? Nebo dokážete vypnout okolí a soustředit se jen na jednu věc?

Zdroj: blog.audiolibrix.cz

Pár let zpátky se zdánlivě odnikud objevilo nové slovo, které to všechno zastřešilo – prokrastinace. Rychle zobecnělo a pokaždé, když u něčeho člověk nezvládl vydržet a dotáhnout to do konce, mohla za to ta prokrastinace. Kouzelné slovo, které to mělo všechno vysvětlit a ospravedlnit – tedy chorobné odkládání úkolů a povinností. S tím ale souvisí i neschopnost udržet pozornost, rozhodovací paralýza, hluboká práce a další pojmy, kterými se to v současnosti na policích s knížkami o osobním rozvoji a na motivačních webech jen hemží.

O prokrastinaci jako takové se více mluví až od druhé poloviny 20. století, ale pravděpodobně tu byla už dávno předtím. Nejstarší dochované zmínky se našly v 7. století před naším letopočtem u řeckého básníka Hésidose. Nebo v méně vzdálené historii – vzpomeňte na svoje babičky a maminky, jak vám říkávaly Neodkládej na zítra, co můžeš udělat dnes. A vy jste jim odpovídali Zítra je taky den nebo Ráno moudřejší večera.

Za těch pár desítek let se zjistilo, že se prokrastinace objevuje stejnou měrou u mužů i žen, a to mezi 20. a 60. rokem života. Důležité je její odlišení od lenosti. Líní lidé nic dělat nechtějí, nedělají a jsou tak spokojení. Prokrastinátoři by opravdu rádi pracovali. Jsou činorodí, ale vždycky dělají něco jiného, než by měli, a tento nesoulad je trápí.

Teorií, proč důležité věci odsouváme je více. Důvodem může být perfekcionismus, roztěkanost, strach z nezdaru, nucení se a špatná motivace, neschopnost říci ne a následné zavalení úkoly, nebo nás prostě daný úkol nebaví. K tomu existuje ještě větší množství rad, jak neprokrastinovat.

Zdroj: reflex.cz, Marek Douša

Takže, jaké má problém se soustředěním a dotahováním věcí do konce řešení?

Předně pomáhají zdravé návyky – dostatek spánku, hodně tekutin a pohybu. To víme asi všichni, ale co dál? Vedle kurzů osobního rozvoje, mindfulness a organizačních schopností si můžete vybrat z nepřeberného množství knih a on-line kurzů. Sice tímto způsobem do sebe nasajete potřebné know how, abyste se sebou mohli něco dělat, ale po dokončení kurzu přichází problematický bod – sám se aktivně podílet na změně, něco si odepřít. Říct si NE.

Zdroj: naucmese.cz

Jsou lidé, kteří se celé dospívání těší, až nebudou mít za patami rodiče a učitele a budou si moci zařídit věci podle sebe. A při prvním home office nebo samostatném úkolu zjistí, že nad sebou prostě ten bič potřebují. Že potřebují deadline a vnějšího dohlížitele, protože sami neudrží směr a myšlenku. Takoví lidé raději sáhnou po tréninkovém programu Kliniky zvládání stresu (ano, to existuje), kde na to nebudou sami, protože je někdo bude celou dobu provázet. Nebo použijí nějaké pomůcky. Tyto nástroje jsou v podstatě neživým kontrolorem. Může jimi být oldskúlový kreativní diář, nebo více současná mobilní aplikace.

Zdroj: mycleverminds.cz

Je paradoxní, že zrovna moderní technologie by měly řešit problém, který samy pomáhaly vytvářet a nadále ho živí. Zahlcení netříděnými informacemi, neustálá přítomnost sociálních sítí, možnost kdykoli odkudkoli pracovat, nebo se naopak práci vyhnout. To všechno je doslova na dosah ruky, v mobilu. A pozornost se tříští.

Teď by nám tyto aplikace a rozšíření pro prohlížeče měly naopak pomoci se soustředit. Například tím, že ve stanoveném čase i místě blokují jiné, rušivé aplikace a notifikace (AppBlock, Block Apps, AppDetox), nebo blokují weby, které vám odvádějí myšlenky (FocusMe, Focus To-Do: Pomodoro Timer & To Do List). Zajímavá je i “hra”, v rámci které nesmíte aplikaci opustit, jinak by vám uschnul strom (Forest: StayFocused), nebo čím déle udržíte pozornost, tím lépe se staráte o svého králíčka (Study Bunny).

Zdroj: forestapp.cc

Buďme k sobě upřímní, všechna tahle pomoc je k ničemu, pokud se nebudeme aspoň trochu snažit i my. Nepotřebujeme umýt nádobí, když máme zrovna tvořit prezentaci. Ty notifikace taky počkají. Multitasking je skvělá schopnost, ale opravdu ho zvládáme, nebo si před sebou jen snažíme obhájit, že se nedovedeme věnovat jedné důležité věci?

Takže, vypněte si všechna upozornění, zavřete stránky prohlížeče, o kterých víte, že vás ruší, odložte prachovku, dovařte si konečně ten čaj a hurá do práce. Protože to za vás stejně nikdo jiný neudělá.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..