Cyril, Metoděj a Hus

Pátého a šestého července si připomínáme příchod slovanských věrozvěstů Cyrila (nebo taky Konstantina) a Metoděje a upálení mistra Jana Husa. Tuhle větu má v mozku vypálený každý, kdo prošel základní školou. Jenže tyto svátky oproti ostatním ztrácí, protože jsou mimo školní rok. Takže nám je po celou povinnou docházku učitelky nepřipomínaly kreslením dvou poutníků na hodinách výtvarky a na dílnách jsme nestavěli hranici. Vědomosti časem vyprchají, pojmy se vyprázdní a, pokud nejste praktikující věřící, zůstane jen to, že o prázdninách, když to dobře vyjde, nemusíme dva dny do práce. Někteří. Hurá.

Zdroj: elvin.cz

A proč ten poprask kolem tří pánů z dávné historie?

Příchod dvou učenců ze Soluně neslavíme jen my a Slováci, ale i další římsko katolické a pravoslavné země. Liší se jen datum svátku, protože vlastně nikdo přesně neví, kdy Cyril s Metodějem přišli. Ví se jen, že to bylo na jaře roku 863. Na území Velké Moravy je pozval kníže Rostislav, protože byl přesvědčený, že místní obyvatelstvo ustoupilo od pohanských věr a jen potřebuje někoho, kdo jim dobře vyloží víru křesťanskou. Aby jim šlo šíření myšlenek lépe, sestavil Cyril pro slovanský jazyk písmo (hlaholici) a hned do něj přeložili bohoslužebné knihy. Pak už to šlo rychle – zavedli slovanskou liturgii, používali staroslověnštinu pro kázání i výuku. Tím vším položili základ naší kultury.

Zdroj: profimedia.cz

Že Jan Hus pro pravdu umřel, víme všichni moc dobře z filmu Obecná škola. Čas od času tuhle hlášku pro pobavení použijeme. Ale kdo a proč měl potřebu ho postavit na hranici?

Jan Hus začal jako římskokatolický kněz a vysokoškolský učitel a skončil coby kazatel a církevní reformátor. Vystoupil proti křížové výpravě, nesouhlasil s odpustky, tvrdil, že z bible může klidně kázat i laik a nepotřebuje k tomu církev. Z toho důvodu podporoval i překlady do srozumitelnějšího jazyka než byla latina, a tak dále. Takových lidí bylo v dějinách mnoho, ale tenhle nás zajímá, protože je “náš”, a také kvůli tomu, že o sto let předběhl další významné reformátory, jako byli Kalvín nebo Luther.

Tak dlouho brojil proti mravnímu úpadku katolické církve, až ho exkomunikovala a pozvala do Kostnice. Hus přijel, protože v tom viděl možnost obhájit své myšlenky (a taky mu král Zikmund Lucemburský zaručil bezpečný příchod). Církev ho ale označila za kacíře a upálila, protože se nezřekl svých myšlenek. Odezvou byla husitská revoluce a v dlouhodobějším hledisku pomohl i národnímu obrození, protože se stal významnou postavou, ke které se mohli obrozenci upnout.

Zdroj: Repro Hradecký deník

Dva dny letní pohody nám nic nevezme. Pro jistotu jsme si je pojistili §1 Zákona č. 245/2000 Sb., tedy Zákonem o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Samozřejmě jsou profese, které musí do práce i ve svátky. Těm nezbyde nic jiného, než si vybrat volno jindy, nebo si užít příplatek.

Vzhledem k tomu, že si tyto události připomínáme každý rok a jsou významnými mezníky v naší historii, doufám, že už si pod daty 5. a 6. červenec představíme víc než jen to, že si přispíme.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..