50 let na měsíci jinak

Internety informují o velkém skoku pro lidstvo, lidé chodí do hvězdáren a minikin na dokument o tom, jak jsme před 50 lety zvládli nemyslitelné a historikové se baví o začátku konce studené války. Každý vnímáme výročí letu Apolla 11, na jehož počest se letos mimo jiné i měsíc hodil do parády a částečně se zatměl, trošku jinak. Abychom mohli stařenku raketu ocenit o trošku víc, měli bychom znát souvislosti jak předcházející, tak následující.

Zdroj: pri.org. Apollo 11

Takzvaný vesmírný závod začal svým způsobem ještě za druhé světové války. Němečtí konstruktéři v čele s Wernherem Von­ Braunem tehdy sestavili rakety, z nichž nejslavnější je balistická raketa V2, která doletěla (a pak i několik jejích kopií) do Velké Británie. Zpráva o know-how pana Von Brauna také letěla daleko. Až do Ameriky, která si nadané inženýry pro jejich tehdy až superschopnosti ulovila pro sebe, aby jí vyrobili vlastní rakety. Někteří z raketových odborníků i některé díly a plány raket v Německu však ještě zbyli pro Sovětský svaz, který je následně získal a mohly začít závody v dobývání světa okolo Země.

Zdroj: idnes.cz, foto: US Army, start upravené rakety V2 (Bumper)

Přese všechny domněnky to byl právě tehdejší Sovětský svaz, kdo udělal prvních několik kroků k tomu, aby se stal vesmírnou a pravděpodobně i světovou velmocí. Sestavili a vypustili první družici Sputnik 1 a hned následně poslali v satelitu Sputnik 2 i prvního živočicha do vesmíru. Američané o několik měsíců zaostávali. Prvenství Sovětský svaz získal i ve vyslání prvního člověka do vesmíru, Gagarina všichni známe. Až v roce 1969 se Američané konečně ohřáli na výsluní, když poslali prvního člověka na Měsíc – Neila Amstronga a Edwina Aldrina většina asi také zná.

Zdroj: info.cz, foto: NASA

Tímto okamžikem souboj pomalu končil. Sovětský svaz se začal potýkat s nevolí. Některé státy se bouřily proti intervenci do Československa, jiným už se nezdála ideologie, v některých probíhaly války proti teroru a v další zas řádili teroristé. Nedostatek financí, inteligence a údajně i rozbroje na osobní úrovni tak způsobili pomalý rozpad sovětského vesmírného (či lunárního) programu. To vše mělo za následek spolupráci americké a sovětské ‘vesmírné inteligence’ (mise Sojuz-Apollo roku 1975), která, zdá se, finálně ukončila boj o vesmírnou nadvládu.

Zdroj:kosmonautika.cz, portrét členů mise Sojuz-Apollo (zleva: Slayton, Stafford, Brand, Leonov, Kubasov)

Je vidět, že všechno souvisí se vším. Vesmír je stále ještě neprobádaným územím a jeho ovládnutí může mít velký dopad na fungování světa, lidí, věcí. Samozřejmě není účelem tuto problematiku nafukovat, ale měli bychom si udržovat alespoň povědomí o tom, jaké vesmírné programy vládnou světu. Pohled do budoucna by mohl být velmi zajímavý.

Začněme u všemi očekávaného celosvětového pokrytí internetem. To je iniciativa pana Muska a inženýrů v programu Starlink (spadajícího pod SpaceX). Chtějí během několika let vytvořit na nízké oběžné dráze družicovou síť, která by umožnila celému světu připojení k internetu. Ale to je pouze okrajový program v rámci giganta jako je SpaceX. Firma vyvíjí kyslíkovo-metanový motor Raptor, který by měl pomoci kolonizovat Mars. V poslední fázi testování je i loď pro dopravu kosmonautů na stanici ISS. SpaceX se však především zabývá výstavbou raket Falcon. Nejsilnější raketou světa je jejich Falcon Heavy, která má za sebou tři úspěšně starty ze tří. A co je zajímavé, Musk se snaží o recyklaci hardware, který je poměrně nákladný. Díky SpaceX se vesmírné mise stávají nejen bezpečnějšími (například raketa Falcon 9 má za sebou 72 startů a pouze 2 z nich skončily neúspěšně), ale také lacinějšími.

Zdroj: unsplash.com, přistání bočních stupňů Falcon Heavy

SpaceX není ale jediným hráčem na poli vesmírného objevování. Jeff Bezos, momentálně snad stále nejbohatší muž světa, má stejného koníčka a vlastní firmu Blue Origin. Ta se specializuje spíš na vědecký výzkum a dopravu lidí do kosmu. Zařízení New Shepard umožňuje suborbitální skok do výšky 100 km a tím i několika minutový stav mikrogravitace, který je zajímavý pro krátkodobé výzkumy a stává se tak levnou alternativou, protože vědci nemusí na oběžnou dráhu. Kromě toho Bezos také šetří – kabina i pohonná jednotka jsou znovupoužitelné, kabina přistává na padácích a pohonná jednotka využívá motorového sestupu. Firma také čeká na to, až bude moci nabídnout vesmírné lety i lidem.

Zdroj: universetoday.com, raketa New Shepard

Nejblíže je vesmírnému turismu snad firma Virgin Galactic, která již prodala (mimo jiné třeba Bradu Pittovi za 200 tisíc dolarů) několik letenek do vesmíru. Narozdíl od výše zmíněného raketoplánu New Shephard se v tomto případě nejedná o bezpilotní let, ale na palubě jsou pilot i kopilot – což se v roce 2014 vymstilo, když jeden z pilotů při nehodě tragicky zahynul.

Zdroj: businessinsider.com, tři hlavní hráči

No, tak možná, že se brzy podíváme do vesmíru a možná, že si budeme moci vybírat, s kým že tam poletíme. Do té doby se můžeme alespoň filmy s vesmírnou tematikou sledovat, nebo si zajít na víkendový program  Hvězdárny a platerária Brno Měsíční noc na Kraví hoře.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..